Jdi na obsah Jdi na menu

Sbor dobrovolných hasičů v Mirovicích

Založení sboru.

Na Valné hromadě 20. června 1877 byl tehdejším starostou města, panem Stanislavem Táborským, oficiálně založen dobrovolný hasičský sbor. Tomuto aktu předcházela mnohá bouřlivá jednání. Už 27.6.1869 navrhuje pan Stanislav Táborský zřídit dobrovolný hasičský sbor. Většina radních byla tehdy, i po dlouhá léta, proti. Vznikalo stále více požárů, které byly rozsáhlejší a tím i ničivější. Město muselo nakupovat vybavení pro hašení požárů. S přibývajícím časem přibývalo i hlasů ve prospěch založení hasičského sboru. Mnohokrát se stalo, že k ohni byla dopravena stříkačka, kterou ale nikdo neuměl obsluhovat, nebo obsluhovat tak, že zařízení správně pracovalo.

Není proto divu, že i přes stále trvající odpor některých radních byly 31.5.1877 přijaty stanovy nově zakládaného dobrovolného hasičského sboru. Ve schválených stanovách byla i zmínka o tom, že bude-li organizace rozpuštěna, její majetek připadne obci.

Tomuto prvnímu kroku vydatně pomohl nový zákon, vydaný 25.5.1876 o "Policii požárové". Tento zákon, kromě jiného, doporučoval zřizovat ve městech a na vesnicích dobrovolné hasičské sbory. V okolních zemích byly podobné zákony vydány mnohem dříve. Náš stát i zemský sněm se do této doby pramálo zabýval těmito problémy. Tento nový zákon určoval, kdo má organizovat činnost pro zdolávání ohně. Mnohdy se stalo, že oheň zničil celou vesnici (i když mohl být zlikvidován už v zárodku} jen proto, že rozkazy zkušených byly odbývány posměškem. Starostové obcí měli podle tohoto zákona povinnost každý rok učinit veřejnou výzvu k založení hasičského sboru.

Hned na první takovéto provolání starosty se sešlo 45 mladých mirovických občanů. 39 se jich podepsalo do přijímací listiny, čímž projevili zájem stát se členem budoucího sboru. Skoro rok museli počkat, než se tak 20. 6. 1877 skutečně stalo.

Zakládajícími členy sboru se stali: Burgermeister Karel - perníkář, Dlouhý Josef, Frič Antonín - kolář, Fröhlich Jan č.p.21 - obuvník, Fröhlich Jan č.p.31 - obchodník, Fröhlich Jan č.p. 13 - obuvník, Fröhlich Josef - obuvník, Fröhlich Karel - poštovní posel, Hadáček Josef -obuvník, Hrudka Jan - hodinář, Jelínek František - kancelista, Kašpr Emerich - mlynář, Kašpr Jan - mlynář, Kohout Matěj - obchodník, Králík Jan - obuvník, Kruis Filip - obuvník, Linhart František - okresní tajemník, Malec Vojtěch - kameník, Menšík František - obuvník. Pacovský Dominik- pekař, Pacovský Josef, Pekař František - obuvník. Pekař Kašpar, Pavelec Mátej - krejčí, Pešek Matěj - sedlář, Rejman Josef- krejčí, Sádlo Jan - obuvník, Šimánek Matěj - hodinář. Táborský Stanislav - stavitel, Vávra Josef, Vejvoda Josef - bednář, Vítek Josef - krejčí, Vošahlfk Augustýn - klempíř a Žižka Antonín. Ostatní jména se nepodařilo zjistit.

Starostou sboru byl zvolen Jan Kašpar, velitelem Stanislav Táborský, podvelitelem Jan Vošahlík. Do správního výboru bylí zvoleni: Antonín Frič, Antonín Žižka, Jan Fröhlich, Antonín Vošahlík a Matěj Kohout.

A s čím tehdy hasiči začínali?

Od roku 1806 vlastnilo město jednocilindrovou stříkačku na ruční pohon dávající jeden přerušovaný proud. Výrobcem tohoto stroje byl pražský továrník František Ringhofer. Spolu se stříkačkou bylo dodáno 50 m hadic. Vše za l 000 zlatých. Stříkačka se splácela z výnosu nájmu městského pivovaru. Bezprostředním podnětem pro zakoupení stříkačky byl požár čtyř domů na západní straně namésti (31. 1. 1806) a doporučení krajské vyšetřovací komise.

V roce 1869 rozhodlo městské zastupitelstvo na návrh St, Táborského koupit novou stříkačku od firmy Tomáš Božek z Klatov. Bylo rozhodnuto, že stará stříkačka z roku 1806 je již nemoderní a nemá cenu ji opravovat. Měla se dát na protiúčet a na novou doplatit 300 zlatých. Na žádost občanů, kteří požadovali, aby město mělo dvě stříkačky, byla stará opravena za 150 zlatých a k ní přikoupena již zmíněná nová stříkačka. Byl to stroj sice silnější, ale staré konstrukce, jednocilindrový dávající jen přerušovaný proud.

S těmito dvěma stříkačkami začínal v roce 1877 nově založený sbor dobrovolných hasičů svoji bohatou činnost. Hasiči s těmito stroji byli velmi nespokojeni. Dožadovali se nové moderní stříkačky. Ta jim byla zakoupena v roce 1881.

Hasiči byli, jsou a věříme, že i budou organizací prospěšnou městu a jeho okolí, lidem a jejich majetku. Dobrovolný hasičský sbor v Mirovicích je i po 130 letech stále připraven pomoci všem, jejichž život či majetek bude ohrožen.